Bee | Bee píše

Tak tentokrát to byla fakt, že pauza! Už sama nevím, kdy jsem něco psala naposledy.

Můj život je teď jen vstávání, škola, čtení všeho možnýho (spíš nemožnýho), stíhání (spíš nestíhání) aspoň trochu pravidelnýho (spíš nepravidelnýho) stravování a ve zbytku jen prokrastinace... Aneb i tak by se asi dal popsat klasický týden na vysoké škole. :D

Blíží se Vánoce a upřímně se na ně vůbec netěším. o.O Už jen vybírání dárků mě docela irituje, holt nikde nemají dostatečně perfektní věci. -.- (Případně jsou mimo mé studentské finanční možnosti) Nemluvě o tom, že Vánoce = první zkouškové a vzhledem k tomu, že mám v hlavě snad ještě víc vymeteno, než kdy dřív, tak mě to všechno docela solidně všechno děsí. Nemluvě o tom, že tu byl posledních 6 let vždy někdo, kdo mě dokázal podržet způsobem, že jsem si skutečně věřila. Teď je to takové... Nemastné neslané? Asi to neumím dostatečně přesně popsat. Představte si, že stojíte na pyramidě z karet, kterou jste tak dlouho stavěli a přitom může někdo každou chvíli fouknout a shodit vás i pyramidu. Prostě ten pocit, že padám do jámy bez dna. Snad to přejde brzy..

[ Pokračování článku ]

Jak asi vyšlo najevo z mých článků, studium v Praze je spojeno s bydlením na koleji a vzhledem k tomu, že cesta domů není úplně nejlevnější záležitostí, plánuji jezdit domů tak ob týden. A samozřejmě, že termín voleb padl přesně na víkend, kdy mám být pryč. Přesto jsem si však říkala, že bych nerada smetla své občanské volební právo jen tak ze stolu, tak jsem se rozhodla, vyřídit si voličský průkaz.

Zahrnovalo to pouze lítání po všech možných úřadech, protože moje milovaná obec neumí nikam napsat, kde si o takový voličský průkaz zažádat. Když už mě teda konečně někdo odkázal na správné místo >>>matriku<<< a já měla vše vyřízené, doufala jsem, že už mě čeká jen jedna návštěva pošty a hurá k volbám. - Omyl.

[ Pokračování článku ]

Fuu, tak jsem se zas, po téměř měsíci, přiměla sednout a něco napsat.

...Ne, rozhodně to není v rámci prokrastinace!

(Wow, prokrastinovat po prvním týdnu a dvou dnech školy.. *zatleskej si Bee!* :D )

18. září večer se konal zápis předmětů. Už to byla taková malá zkouška, kdy jsem čekala už 10 minut před sedmou večer u notebooku, na každé liště jeden z předmětů a když odbila sedmá, začalo zběsilé klikání dle doporučení starších ročníků. Pak přišly jen výčitky, psaní prosebných mailů, zda by mě někde nevzali nad počet a šílená bolest hlavy. :D Ale jako musím říct, že ve výsledku mám přesně to, co jsem si předem naplánovala. I když to bolelo! ._.

Každopádně jak už jsem psala posledně – 27. září mě čekalo velké stěhování. Upřímně to všechno teď strašně rychle utíká a já už pomalu nevím, co je zrovna za den. Přijde mi to všechno, jako by to bylo včera, ale zároveň jako by to bylo už strašně dávno. Vím, nedává to smysl, ostatně jako téměř všechno ohledně mojí osoby. Asi si holt budete muset zvyknout. :/

[ Pokračování článku ]

"Budu psát častěji" – hahaha. Bee, to ti zas nevyšlo. :‘D

LoL a pak zjistím, že je to přesně měsíc od toho, co jsem slibovala, jak se na to nevykašlu. Ups.

Léto je u konce a upřímně nevím, co přesně si o něm myslet. Dost věcí se změnilo. Asi poprvé v životě jsem se naplno (na déle než 10 směn :D) ponořila do práce s vidinou nějakého většího zisku. Jak už jsem zmiňovala, čeká mě stěhování do Prahy kvůli škole a tak nějak nemám v plánu sedět na zadku na koleji z nedostatku financí.

[ Pokračování článku ]

vypnout mobilní verzi